František Hruška: Vejcoletka živorodá

Vejcoletka živorodá velmi rychle lítá. Má 6 malých zakrnělých nohou, kterými se jenom odráží ve vzduchu, ale nedokáže chodit. Je tak rychlá, že dokáže většinou uniknout i Pterodaktylovi. Stává se obětí Tyranosaura rexe. Pohybuje se jako Chobotnice, pouze pomocí vzduchu, ne vody. Nasaje velké množství vzduchu a dostane tak vejcovitý tvar. Potom všechen vzduch vypustí trubičkou na konci svého těla. Tuto trubičku může libovolně ohýbat. Sameček a samička jsou stejní, až na to, že sameček má na hřbetě a na hlavě obrané ostny a samička má na hřbetě malou plošinu, na které vozí mláďata,než se naučí létat. Vejcoletky jsou býložravé,jedí listy stromů. Utrhnou si je za letu svým rozšířeným jazykem. Jsou živorodé, dlouhé přibližně 30cm a vysoké asi 20cm. Dožívají se 150 let(± 10 let). Samička rodí 2-3 mláďat v průběhu 15ti let.

Znění úkolu zvoleného zadání:

Představte si, že jste kdesi v krajině právě vykopali vyobrazenou zkamenělinu a pokuste se představit si, jak asi ve skutečnosti vypadal tvor či rostlina, jehož pozůstatky vidíte před sebou. Jakmile ve vaší fantazii ožije, začněte jej (nebo ji) malovat. A nebojte se popustit uzdu své představivosti, vždyť příroda za mnoho a mnoho let vytvořila tolik podivuhodných a zázračných forem života, že jí budete sotva stačit. Svého tvora nebo rostlinu samo sebou pojmenujte, a namísto latiny k tomu raději použijte naši krásnou češtinu.